Jako každé ráno věnovala patnáct minut svému cvičení, aby rozhýbala tělo. Byla to pro ni zároveň meditace, když se dívala na obraz, který jí připomínal báječné chvíle strávené u oceánu. Dokázala se v mysli přenést na mořský břeh a když skončila s cvičením, přísahala by, že cítila mořský vzduch a šum moře. Oblékla se a s kabelkou v ruce se naposledy ohlédla a podívala se na obraz, než vykročila z domova. Čeká ji krásný den.