Miloval ji. Přemýšlel o ní. Ten žár, který v ní plane, těžko zvládal. Byla krásná a věděla to. Občas měl pocit, že se s ní propadá do hlubin, ale i v té hloubce bylo něco fascinujícího a pro něj vzácného. Jen vyškrábat se zpátky nahoru a neřvat na ni, ho stálo pokaždé hodně sil. Ano, mohl si vybrat. Žít bez ní nebo v luxusním soukromém pekle, které mělo těch pekelných dnů pořád méně než těch, v kterých mu ukázala svoje dobré srdce. Usmál se pro sebe. I divoký kůň se jednou unaví 🤗