Co pro jiného je jen místem odpočinku, to pro nás je oázou a studnou s živou vodou. Tam se setkáváme sami se sebou, když do vodní hladiny se díváme. I když nám oáza někdy vyschne, když slunce příliš pálí, s jarem se voda zase vrátí a oáza se zazelená. Někdy máme svou oázu v sobě.
